Dnes oficiální Tomb Raider kanály vypustily druhé developer video, kde se vývojáři zaměřují na to, jak uchopili ikonické lokace v Peru, přenesli je do nové reimaginace Tomb Raider: Legacy of Atlantis – a, jak krásně podotkli, nevytváří tím remake, ale reimaginaci, a pro některé také návrat zpět domů.
Na nové video se podívejte níže, připravili jsme pro Vás i přepis a rozbor.
Peru je úplně první úroveň v Tomb Raider: Legacy of Atlantis. Je to výchozí bod pro nás všechny, kteří začínáme dobrodružství, a pro některé z nás je to také návrat domů.
Není to běžný remake. Je to reimaginace.
Věci, které si hráči zamilovali před dvaceti, třiceti lety — jak by si je představili dnes?
Naše cesta začíná v Peru, v Andách. Je to nádherná lokace plná klasické ikonografie Lary Croft a Tomb Raidera z prvního dílu. Samozřejmě zde ověřujete místo, k němuž vás Natla na začátku přiměla vydat se za dobrodružstvím. Hudba sílí, vstupujete do sněhu. Je to ten klasický moment velkého dobrodružství napříč světem, kdy si říkáte: dobře, jsem na novém místě — a co bude za dalším rohem?
Velmi dobře si pamatuji úplně první intro v peruánských horách. Byla to jedna z mých nejsilnějších vzpomínek s Larou.
A odtud se vydáváte dál a objevujete příběh tohoto ztraceného inckého světa a bitvy, kterou jeho obyvatelé svedli s invazními conquistadory, zatímco se pokoušíte najít hrobku Qualopeca — dávno ukryté, dávno zapomenuté místo, kde v našem fiktivním světě vlastně nikdo nikdy nebyl.
Čekají vás tedy Horské jeskyně, město Vilcabamba, Ztracené údolí a hrobka Qualopeca.
Město Vilcabamba bylo historicky napadeno španělskými vojáky. Tento příběh jsme proto zahrnuli do naší verze Vilcabamby. Už na začátku v Horských jeskyních si můžete všimnout bojiště a brány, která ve skutečnosti sloužila jako bašta Inků proti Španělům. Historicky se ale dovnitř dostali. Když tedy procházíte různými tunely a jeskyněmi, budete si všímat stop zápasu, boje, pastí spuštěných španělskými vojáky a všech těchto menších příběhů přítomných přímo v prostředí.
Prostředí a výtvarné zpracování Vilcabamby v Peru je fantastické. Je úžasné. Je snadné se do něj ponořit a procítit ten pocit tajemství a vzrušení, který Lara předává také svým hlasem.
Jako hráči objevujeme Vilcabambu a klíčová místa, která si možná pamatujete z doby, kdy jste hru poprvé hráli. Snažíme se v podstatě znovu zažehnout radost, kterou jste cítili, když jste je kdysi poprvé objevili.
Dělali jsme rozsáhlý výzkum týkající se prvního Tomb Raidera a Tomb Raider: Anniversary. Dívali jsme se na to, co udělali lidé z Crystal Dynamics v Anniversary. Prošli jsme všechny hry, všechny dokumenty, mapy, zkrátka všechno, co bylo možné, a snažili jsme se být co nejblíže původní hře.
Začali jsme s Anniversary. Dívali jsme se, co tam bylo a jaký obsah obsahovala. Úrovně jsme znovu vytvořili s využitím možností enginu. Chtěli jsme například ukázat nádherné výhledy. Chtěli jsme je co nejvíce otevřít.
Je to opravdu vzrušující. Během práce na této hře jsem se vlastně naučila obrovské množství věcí o tehdejší Incké říši. Bylo to velmi zajímavé.
Je potřeba přidat vrstvu, která jde ještě dál než jen k autenticitě, aby to získalo ten pravý „tomb raiderovský“ šmrnc. Když tedy například pracujeme s inckými ruinami, megalitické zdi vypadají v enginu fantasticky, ale na těchto megalitických strukturách jsou ještě další detaily, díky nimž působí jako společnost, která se vyvíjela do určité míry v izolaci. Je to nová verze, ale stále velmi věrná kořenům této kultury.
Například v inckém prostředí jsme do jedné z hádanek zapracovali starobylý jazyk quipu, tedy systém vázaných uzlů, abychom zůstali kulturně autentičtější. Všem v týmu velmi záleží na různých kulturách a na tom, abychom je oslavovali prostřednictvím promyšleného kulturního zkoumání.
Každá zeď má určitý sklon, zhruba pět až deset stupňů. Dveře mají lichoběžníkový tvar, aby stavbu chránily před zemětřesením.
Při navrhování úrovní jsme se silně opírali o historickou inckou architekturu. Svým způsobem to ovlivnilo i náš návrh pohybu prostředím, protože existovala určitá omezení v tom, co můžeme přidat a co bychom přidávat neměli.
Když přimhouříte oči a pokusíte se vzpomenout si na Peru tak, jak jste ho hráli kdysi, je vlastně celé zelené. Snažíme se tuto vzpomínku přenést zpět. Proto v úrovni používáme spoustu rostlin a zeleně, která je pro nás klíčovou barvou.
Všechno je podobné původní hře, ale v naší reimaginované verzi. Chceme, aby lidé cítili, že jde o stejnou úroveň jako před třiceti lety, ale zároveň trochu jinou.
Jak postupujete úrovní, začínáte si všímat, že některé věci nejsou na svém místě. Že sem vlastně tak úplně nepatří, ale přesto jsou součástí této incké struktury. A když pokračujete dál a narazíte na dinosaury, říkáte si: co se to děje? Potom vstoupíte do hrobky Qualopeca a začnete si všímat, že se tu děje ještě něco podivnějšího.
Rozhodně chci vidět živé reakce na všechny oblasti, které jsme navrhli, a na to, jak je lidé přijmou. Jsem tedy velmi zvědavá, jak na to budou fanoušci a hráči reagovat.
Peru je výsledkem práce velmi talentovaných lidí, kteří do něj vložili mnoho úsilí, včetně mě. A pamatuji si, jak jsem tuto hru jako dítě hrála úplně poprvé. Doufám, že pocit, který tehdy uchvátil mě, zažijete při hraní této nové verze i vy.
Co byste chtěli v Peru objevit vy? Začněte své dobrodružství a předobjednejte si Tomb Raider: Legacy of Atlantis již nyní.
Peru jako návrat domů. Legacy of Atlantis ukazuje, jak chce znovu probudit první velké dobrodružství Lary Croft
Tomb Raider: Legacy of Atlantis se v novém vývojářském videu vrací tam, kde to všechno začalo. Do Peru, do zasněžených And, k Horským jeskyním, Vilcabambě, Ztracenému údolí a hrobce Qualopeca. Právě Peru bude první oblastí hry a podle slov tvůrců má fungovat nejen jako začátek nového dobrodružství, ale také jako návrat domů pro hráče, kteří s Larou Croft vyrůstali.
Nejdůležitější věta celého videa zazní hned na začátku: nejde o běžný remake, ale o reimaginaci. Tvůrci tím jasně naznačují, že Legacy of Atlantis nechce pouze převést původního Tomb Raidera z roku 1996 do moderní grafiky. Místo toho se pokouší znovu vystavět známá místa tak, aby vyvolala stejný pocit objevování, ale zároveň obstála před dnešními hráči.
Peru má být v tomto směru klíčové. Tvůrci mluví o klasické ikonografii Tomb Raidera: zasněžené hory, první kroky do neznáma, sílící hudba, pocit dobrodružství a otázka, co čeká za dalším rohem. Právě tento moment patří k nejsilnějším vzpomínkám mnoha fanoušků původní hry. Legacy of Atlantis se proto nesnaží tuto vzpomínku nahradit, ale znovu ji zapálit.
Zajímavé je, že nová verze Peru nebude stát jen na nostalgii. Tvůrci zdůrazňují historický a kulturní výzkum, který se propsal do podoby Vilcabamby i okolních lokací. Do prostředí zapracovali příběh střetu Inků se španělskými conquistadory, stopy boje, spuštěné pasti i náznaky dávné obrany města. Hráč tak nemá procházet pouze sérií známých míst, ale prostředím, které samo vypráví vlastní příběh.
Významnou roli má hrát také incká architektura. Vývojáři zmiňují šikmé zdi, lichoběžníkové průchody a konstrukční prvky inspirované stavbami odolnými vůči zemětřesením. Tyto detaily nemají být jen dekorací. Podle videa ovlivnily i samotný návrh pohybu úrovněmi, protože tvůrci museli přemýšlet nad tím, co do takového prostoru přidat mohou a co by už působilo nepatřičně.
Velmi zajímavým detailem je zapracování quipu, tedy inckého systému vázaných uzlů, do jedné z hádanek. To naznačuje, že Legacy of Atlantis se bude snažit využívat kulturní prvky nejen jako vizuální ozdobu, ale také jako součást herních mechanik. Právě tady se může reimaginace výrazně odlišit od běžného remaku: známá místa zůstanou rozpoznatelná, ale jejich význam a vnitřní logika mohou být bohatší.
Tvůrci zároveň otevřeně říkají, že se opírali nejen o původního Tomb Raidera, ale také o Tomb Raider: Anniversary. Prošli hry, dokumenty, mapy a dostupné materiály, aby se mohli držet co nejblíže původnímu základu. Současně ale využívají možnosti moderního enginu, především větší výhledy, otevřenější prostory a hustší vegetaci. Zeleň má být pro Peru klíčovou barvou, protože právě tak si tuto část mnoho hráčů pamatuje: jako tajemné, zarostlé a živé místo.
Video zároveň připomíná, že Peru v Tomb Raiderovi nikdy nebylo pouze historickou lokací. Jakmile Lara postupuje hlouběji, začínají se objevovat prvky, které do inckého prostředí zdánlivě nepatří. A pak přijdou dinosauři. Právě tenhle zlom je pro původní Tomb Raider typický: hra začne jako archeologické dobrodružství, ale postupně odhaluje podivnější, starší a mnohem záhadnější vrstvu světa.
Z videa tak vyplývá, že Legacy of Atlantis nechce původní Peru jen zvětšit nebo zkrášlit. Chce ho znovu interpretovat. Zachovat rozpoznatelné body, posílit historický kontext, rozvinout atmosféru a současně nechat prostor pro to zvláštní tombraiderovské tajemno, které vždy stálo někde mezi archeologií, mýtem a čistým dobrodružstvím.
Pokud se tvůrcům podaří udržet rovnováhu mezi věrností, respektem ke kultuře a odvahou přidat nové vrstvy, může být Peru jednou z nejdůležitějších ukázek toho, co vlastně pojem reimaginace v případě Legacy of Atlantis znamená. Ne návrat do minulosti jen kvůli nostalgii, ale návrat na místo, které si pamatujeme — a které nás přesto dokáže znovu překvapit.
